Stoleté výročí narození českého malíře, sochaře, grafika a pedagoga Arnošta Paderlíka (1919 – 1999) připomíná výstava, na které jsou vystaveny především jeho kresby a plastiky ze šedesátých a sedmdesátých let.
Arnošt Paderlík studoval v letech 1937–1943 uměleckoprůmyslovou školu u Františka Kysely. Vstoupil do skupiny Sedm v říjnu, v roce 1943 do SVU Mánes a o dva roky později do SČUG Hollar. Od roku 1963 vyučoval na Akademii výtvarných umění v Praze a vedl tam Ateliér figurální a monumentální malby. Mezi jeho žáky patří mimo jiné Michael Rittstein.
V Paderlíkově tvorbě má dominantní postavení malba zátiší, tomuto tématu se věnoval nepřetržitě od druhé poloviny čtyřicátých let dvacátého století. Vedle malby se soustavně věnoval také kresbě, v průběhu šedesátých let vytvořil řadu ženských aktů. Právě tyto jemné lavírované kresby na papíře jsou k vidění na výstavě a spolu s drobnými bronzovými a keramickými plastikami s předlohami ve schoulených ženských figurách a ovoci, které převážně vznikaly v sedmdesátých letech, tvoří intimní prostor pro přemýšlení a kontemplaci. Několik obrazů ze závěrečné fáze autorovy tvorby symbolicky zakončuje výstavní prostor. Výstavu také doplňuje portrét výtvarníka od Adolfa Hoffmeistera z padesátých let dvacátého století.
Výstava je prodloužena do 17.11.2019