0 Kč

Archiv výstav

E-shop Galerie Millennium

Archiv výstav

Skupinová výstava autorů z okruhu galerie / 3.1. - 27.1.

Výstava navazuje na Vánoční výstava a prezentuje malbu, plastiku, grafiku a umělecký šperk v galerijním kurátorském výběru od desítky českých a slovenských výtvarníků a výtvarnic. Zastoupeni jsou jak současní autoři, tak také klasici českého výtvarného umění druhé poloviny dvacátého století. Vedle soch Kurta Gebauera, objektů ze skla od Bohumila Eliáše mladšího či maleb Xénie Hoffmeisterové jsou k vidění koláže Jiřího Koláře, malby Vladislava Mirvalda či serigrafie Zdeňka Sýkory.

Vystavena jsou díla od následujících výtvarnic a výtvarníků: Karel Bartáček, Barbora Blahutová, Bohumil Eliáš ml., Kurt Gebauer, Jakub Goll, Igor Grimmich, Josef Hampl, František Hodonský, Jessika Hoffmeister, Xénia Hoffmeisterová, Jan Koblasa, Matyáš Kočí, Jiří Kolář, Ivan Komárek, Alena Kučerová, František Kyncl, Stefan Milkov, Vladislav Mirvald, Róbert Palúch, Karel Pauzer, Čestmír Suška, Zdeněk Sýkora, Jan Švankmajer, Adam Velíšek, Václav Vohlídal.

Vánoční výstava / 14.12. - 30.12.

Tradiční vánoční výstava autorů z okruhu galerie. Malba, plastika, grafika a umělecký šperk v galerijním kurátorském výběru od desítky českých a slovenských výtvarníků a výtvarnic. Zastoupeni jsou jak současní autoři, tak také klasici českého výtvarného umění druhé poloviny dvacátého století. Vedle soch Kurta Gebauera, objektů ze skla od Bohumila Eliáše mladšího či maleb Xénie Hoffmeisterové jsou k vidění koláže Jiřího Koláře, malby Vladislava Mirvalda či serigrafie Zdeňka Sýkory.

Vystavena jsou díla od následujících výtvarnic a výtvarníků: Karel Bartáček, Barbora Blahutová, Bohumil Eliáš ml., Kurt Gebauer, Jakub Goll, Igor Grimmich, Josef Hampl, František Hodonský, Jessika Hoffmeister, Xénia Hoffmeisterová, Jan Koblasa, Matyáš Kočí, Jiří Kolář, Ivan Komárek, Alena Kučerová, František Kyncl, Stefan Milkov, Vladislav Mirvald, Róbert Palúch, Karel Pauzer, Čestmír Suška, Zdeněk Sýkora, Jan Švankmajer, Adam Velíšek, Václav Vohlídal. 

Skleněný svět Miluše Roubíčkové / 9.11. - 9.12.

Miluše Roubíčková patří k průkopníkům osvobození skla od dosavadní užitkové funkce v plnohodnotně nosný materiál pro ryze umělecké sdělení - volnou skleněnou plastiku. Netrpěla frustrací, že vše již bylo řečeno a vytvořeno, a mimo jakékoli teoretizování a -ismy, vycházela ve všech obdobích své tvorby z typických vlastností skla a škály jeho odlišností a možností řemeslného zpracování, jak je znala nejen z historie a běžné práce mistrů huťáků, ale i z výrobků, jimiž se po práci bavili pro radost. Tvořila stejně jako oni z čiré radosti z možností, které sklo nabízí, snažila se uplatnit a ukázat staré techniky, dokud je ještě někdo umí, vyzvedla z pozapomenutí dávné techniky do služeb a kontextu současného, či nadčasového, vytvořila si své vlastní. Nohama pevně na zemi, rozdělovala svůj zájem velkoryse, nesentimentálně i s humorem mimo jiné také námětům děl, jež často, nebo zcela, unikaly pozornosti. Právě těmto dílům je tato výstava věnována. Umělecké zvěčnění popřála inspirativním tvarům ovoce a zeleniny, věcem, jimiž byla obklopena, předmětům každodenním, i atmosféře svátečních chvil a drobných radostí. Byla svá v těch obyčejných, laskavých a úsměvných tématech ze života, která si jiní netroufli zpodobnit: nákupní tašky, houby a hlávky zelí, kanoucí vajíčko...

Stala se inspirací pro mnohé, její sklo "zlidovělo" a její vlastní původní postupy a tvary se poslední destítky let volně na trhu objevují v různě zdařilých variacích a pokusech sklářů i sklářských umělců. Zejména to platí o zahlcení trhu skleněnými květinami, které s těmi původními od Miluše Roubíčkové mají už pramálo společného. Bráno z té lepší stránky, je to vlastně ocenění, že šla správnou cestou.

Miluše Roubíčková (1922 – 2015) je řazena, stejně jako její manžel René Roubíček, mezi přední postavy českého i evropského uměleckého sklářství. Mezi lety 1945 - 1949 studovala na VŠUP v ateliéru skla a monumentální kresby u profesora Josefa Kaplického. Poté se věnovala průmyslovému designu, který realizovala v prototypech mnohdy určených i pro sériovou výrobu. Volné tvorbě v duchu pop artu se věnovala od šedesátých let, svá díla vystavovala na mnoha výstavách doma i v zahraničí, zastoupena je v řadě významných sbírek zaměřujících se na sklo.  

 

Karel Pauzer - Sochy a kresby // 12.10. - 4.11.2022

Sochař, keramik a grafik Karel Pauzer (*1936) je jedním z nejvýraznějších žijících českých figurativních sochařů. Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v ateliéru sochaře Jana Kavana, kde se potkal mimo jiné se svojí budoucí ženou Hanou Purkrábkovou či Janem Hendrychem. V šedesátých letech se účastnil řady výstav, poté se během normalizace věnoval především restaurování soch. Koncem osmdesátých let se účastnil řady proslulých neoficiálních výstav (Galerie H, Vojanovy sady, Forum 1988) a od roku 1990 vystavoval na mnoha výstavách v Česku i zahraničí, je zastoupen v soukromých a veřejných sbírkách v ČR i zahraničí včetně Národní galerii v Praze či Moravské galerie v Brně. Jeho práce mají rozpoznatelný rukopis, pracuje zejména s keramickou hlínou a vypáleným sochám ponechává původní barvu, občas pracuje s polychromií. Autor často využívá metaforického zobrazení zvířat jako podobenství o lidské společnosti. Expresivně pojaté zvířecí sochy, mnohdy vycházející z fyziognomie psů, s deformovanými proporcemi či odhalenými genitáliemi, představují groteskní parafrázi lidského světa. Na výstavě je představena Pauzerova tvorba z posledních dvaceti let, sochařská díla jsou doplněna kresbami na papíře a grafikami ze sedmdesátých a osmdesátých let.  


Adolf Hoffmeister - 120 let od narození // 7.9. - 7.10.2022 

Patnáctého srpna tohoto roku by se výtvarník a spisovatel Adolf Hoffmeister dožil 120 let. Zářijová výstava v galerii Millennium představuje komorní výběr z jeho díla. Největší pozornost je věnována podobám českých a světových osobností, které autor kreslil průběžně od poloviny dvacátých let a pomocí nichž vytvářel „ironickou kroniku doby“.

Adolf Hoffmeister byl muž mnoha profesí a zájmů - spisovatel, publicista, dramatik, malíř, kreslíř, scénograf, karikaturista, překladatel, diplomat, politik, právník, vysokoškolský profesor,  organizátor kulturních akcí a sběratel umění. Proslavil se zejména jako karikaturista předních osobností světové i české kultury a politiky a je považován za jednoho z čelních představitelů  české meziválečné avantgardy.

Nejstaršími vystaveními díly jsou Hoffmeisterovy linoryty z roku 1917 vycházející z českého kuboexpresionismu, hlavní část výstavy je věnována karikaturám českých i světových kulturních a politických osobností . Vedle sebe tak jsou k vidění portréty Tomáše Garrigua Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Salvádora Dalího či Samuela Becketta. Speciální pozornost je věnována také pozdním kolážím s existenciální tématikou z počátku sedmdesátých let, které lze považovat za Hoffmeisterův umělecký testament.

Jestliže některé Hoffmeisterovy texty mají už jen hodnotu autentického dobového svědectví, nebo historického dokumentu, pak většina z toho co nakreslil nebo sestříhal a nalepil jako koláže si uchovalo trvalou platnost stále živého uměleckého díla“ napsal o Hoffmeisterově díle historik umění František Šmejkal v první polovině osmdesátých let. Toto tvrzení neztratilo nic z platnosti ani dnes a výstava tak nabízí možnost vhlédnout do stále aktuálního a živého díla mimořádné osobnosti české kultury dvacátého století.


Letní výstava // 20.7. - 2.9.2022

Jubilejní desátá Letní výstava naší galerie představuje díla sedmnácti výtvarnic a výtvarníků napříč generacemi a výtvarnými přístupy.  Vedle děl autorů tradičně spjatých s naší galerií je vystavena i tvorba tří výtvarníků - Lubomír Dostál, Marketa Bartos a Lada Bartos - jejichž díla jsou u nás v galerii k vidění zcela poprvé.

Lubomír Dostál (*1950)  je český sochař, malíř a keramik, který jako nekomformní výtvarník nesměl do roku 1989 oficiálně vystavovat a svojí tvorbu prezentoval na neveřejných místech. Na výstavě jsou k vidění jak akrylové obrazy Prakrajin, tvořící jednu ze základních vrstev jeho tvorby, tak i osobitě zpracované keramické objekty –Dutiny a Bažiny – ve kterých se prolínají architektonické a přírodní prvky.

Marketa Bartos (*1954) a Lada Bartos (*1949) jsou čeští výtvarníci dlouhodobě tvořící v Curychu a Praze. Na výstavě je k vidění několik Bartosových děl, které tvoří i za pomoci počítačových technologií a 3D tisku. Marketa Bartos vystavuje několik svých papírových objektů, ve kterých se zabývá otázkou prostoru. Její objekty si zachovávají svá tajemství, jsou plné významů a přitom jednoduché, lyrické a abstraktní.

Vedle děl od výše zmíněných výtvarníku jsou na výstavě k vidění také nejnovější objekty Xénie Hoffmeisterové, prořezávané hlubotisky Martina Velíška, bronzové reliéfy Jasana Zoubka či tušové obrazy Petra Nikla.

 

Seznam vystavujících autorů: Lada Bartos, Marketa Bartos, Lubomír Dostál, Roman Franta, Kurt Gebauer, Xénia Hoffmeisterová, Jiří Kolář, Vladislav Mirvald, Petr Nikl, Daniel Pešta, Vladimír Preclík, Peter Roller, Michal Šarše, Jan Švankmajer,  Zdeněk Tománek, Martin Velíšek, Jasan Zoubek.


Vladislav Mirvald - Výběr z díla // 25.5. - 8.7.2022 

Výstava představuje komorní průřez dílem jednoho z nejvýznamnějších českých neokonstruktivistů a osobitého malíře Vladislava Mirvalda. Vystaveno je více než třicet děl – od experimentálních kaňkáží z počátku šedesátých let, přes konstruktivistická díla ze sedmdesátých a osmdesátých let náležící ke geometrické abstrakci, po pozdní geometrická zátiší z přelomu tisíciletí.
 
Tvorba Vladislava Mirvalda spadající do období od šedesátých do devadesátých let, která je na výstavě k vidění "reflektuje jeho touhu po konstruktivním pořádku i po hravosti a nepředvídatelnosti. Vladislav Mirvald nalezl systém, který mu umožnil vytvářet geometrické kompozice bez rušivého vstupu vlastní subjektivity. Umělec jen vytváří podmínky pro to, aby se obraz zdánlivě „sám“ vytvořil, je vizualizací přírodních sil, které umělec pomáhá vyjevit a zprostředkovat ostatní“ poznamenává historik umění a znalec Mirvaldova díla Tomáš Pospiszyl.
 
Na počátku šedesátých let začal Vladislav Mirvald experimentovat s technikou kaňkáží – do vodové vrstvy na papíře štětcem dávkoval tuš. "Na první pohled abstraktní kompozice připomínající informel"  píše Tomáš Pospiszyl "byly vedeny ideou využití Brownova pohybu částic k vytváření výtvarných artefaktů. Kaňkáže znamenají rezignaci na tradiční autorské sdělení, tematizují náhodu, prolínání 'vědeckého' experimentování a 'vůle přírody'". Na výstavě je k vidění několik těchto experimentálních děl, která jsou jedinečným dokladem autorovy povahy.
 
V druhé polovině šedesátých let Vladislav Mirvald vystavuje v rámci skupiny Křižovatka a začíná tvořit v duchu geometrické abstrakce a op artu. Během normalizace je autorovi znemožněno vystavovat a tvoří v soukromí velké konstruktivistické cykly Undulačních válců či Rombergových křivek, převážně na tvrdém papíře, jež tvoří stěžejní část výstavy. Na konci devadesátých let Mirvald tvoří sérii takzvaných geometrických zátiší, která výstavu symbolicky uzavírají.

Vladislav Mirvald (3.8.1921 Záluží u Mostu – 19.4.2003 Louny) byl český výtvarník, pedagog a experimentátor, malíř s osobitým rukopisem, člen skupiny Křižovatka, přední představitel české geometrické abstrakce. Narodil se v Záluží u Mostu, gymnázium absolvoval v Lounech, v druhé polovině čtyřicátých let šel studovat spolu se spolužáky z Loun Zdeňkem Sýkorou a Kamilem Linhartem na Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy výtvarnou výchovu, deskriptivní geometrii a modelování u profesorů C. Boudy, K. Lidického a M. Salcmana. Po promoci učil v letech 1949–1953 nejprve na základních školách v Panenském Týnci a na Peruci, od roku 1954 působil jako profesor výtvarné výchovy a deskriptivní geometrie na lounském gymnáziu. Zde působil s přestávkou let 1961–1963, kdy vyučoval na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem, až do svého odchodu do důchodu v roce 1981.

 

Cyril Bouda - Krajiny neznámé, ztracené i věčné

13.4.-  20.5.2022

Na výstavě jsou představeny dosud nevystavované akvarely a kresby z celého autorova tvůrčího období. Od svěžích skic francouzských kaváren z třicátých let po dokonale úhledné akvarely Krkonoš z konce sedmdesátých let.

 „ Nad rozsáhlým dílem nekonečně vynalézavého kreslíře, vynikajícího grafika, citlivého ilustrátora a podmanivého malíře si můžeme klást množství otázek a pronášet rozmanité odpovědi, ale většina bude pokulhávat za obratností Boudovy ruky, za výstižností umělcových postřehů a za kouzlem podrobností, jimiž kořenil obsah svých výtvarných sdělení“ píše znalkyně Boudova díla Eva Bužgová.

Více než pět desítek akvarelů a kreseb na výstavě prezentuje Boudu především jako poctivého a zručného kreslíře. Vedle děl, která vznikala při cestách po Československu i Evropě, bude vystaveno také několik malostranských motivů, jelikož výtvarník dlouhá léta žil v domečku ve Vlašské ulici pod pražským Petřínem. „Způsobu jeho nazírání a vyjadřování“ píše Eva Bužgová„vyhovovala linie jemná, křehká, ohebná, a tak samozřejmá jako kresba na lidské dlani. Umělec vzdoroval siláckým experimentům a bránil se patosu, ale s nepolevující intenzitou ohledával tvary a barvy tohoto světa“.

Přestože od smrti výtvarníka uplynulo již skoro čtyřicet let, je zřejmé, že odkaz v jeho tvorbě přežívá a neustále udivuje precizností i nadčasovostí a výstava nám dovolí vhlédnout do díla, které působí vnitřní celistvostí a osobitou totožností tvůrce a tvorby.

Cyril Bouda (1901-1984) byl významný český ilustrátor, grafik a malíř s osobitým rukopisem, dlouholetý člen SČUG Hollar, profesor na Univerzitě Karlově. Zanechal po sobě rozsáhlé dílo čítající stovky olejů, kreseb a grafik. Široké veřejnosti je známý především svými ilustracemi Erbenovy Kytice, Čapkových Povídek z jedné a druhé kapsy, Cibulových Nových pražských pověstí či Nerudových Malostranských povídek.

 

Eva Prokopcová - Mezní situace 2

9.3. - 8.4.2022

Výstava Mezní situace 2 představila výběr prací z niterní a senzitivní tvorby malířky Evy Prokopcové. Představena byla rozsáhlá série minimalistických olejových maleb s plošnými bodovými poli, které autorka tvořila převážně na začátku tisíciletí, dále byly vystaveny prstové kresby na papíře a několik asambláží. Eva Prokopcová (*1948) studovala Střední kamenicko-sochařskou školu v Hořicích v Podkrkonoší, architekturu na ČVUT v Praze a Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Jana Smetany, kterou absolvovala v roce 1983. Autorka absolvovala desítky samostatných výstav a její díla jsou zastoupena ve sbírkách mnoha významných galerií včetně Národní galerie.

 

Zdeněk Prokop - Prostory plochy - 2.2-4.3.2022

Nejen geometrická abstrakce - 15.12.2021-28.1.2022

Barbora Blahutová - Co zbylo - 11.11. - 12.12.2021

Lukáš Miffek - Hubičky - 6.10. - 5.11.2021

Práce na papíře 1.9. - 1.10.2021

Hmyz - skupinová výstava napříč generacemi - 1.6. - 27.08.2021

Jiří Šalamoun - Silná dobrá vůle - 10.9. - 11.10.2020

Asambláže, Malby, Objekty - Josef Hampl, Aleš Veselý, Rudolf Zörner - 3.6. - 28.8.2020

Václav Švankmajer - Lidský krystal - 12.2. - 22.3.2020

Česká a slovenská grafika 20. a 21. století - 8.1. - 9.2.2020

 

Více zde: http://www.gallerymillennium.cz/poradane_vystavy.html